O stromcích
Životní cyklus stromku v půjčovně
1) Stromek je na přelomu srpna a září přesazen z volné půdy do květináče. V něm se nechá stát, je pod zálivkou a rosením. Do listopadu/prosince by správně vyrytý a zdravý strom měl ze zásob zakořenit, aby na jaře mohl začít z kořenů čerpat potřebné živiny. Pokud ovšem nezakoření, tak se to bohužel většinou nepozná - protože klesnou teploty, strom usne a to, že je v podstatě mrtvý se pozná až na jaře (při půjčení někdy už po Vánocích). Běžná úmrtnost se v zahradnictvích pohybuje kolem 5-10% (záleží na druhu a stáří rostliny - mladší je lepší, šikovnosti zahradníka, množství předchozích přesazení - více je lépe, počasí, parazitech, nemocech a dalších mnohých faktorech). Některé ovlivníme, jiné ne. Zatím jsme se v půjčovně drželi do 5%. A jednalo se vždy o stromky, které byly půjčeny poprvé. Ty, co byly půjčeny podruhé, vždy přežily všechny. Z toho nám plyne, že půjčení nám nijak nezvyšuje běžnou úmrtnost přesazených stromků. Dokonce to vypadá, že nám ji trošku snižuje, protože si na stromcích pro půjčovnu dáváme přeci jen asi více záležet.
Důležitý je též výběr správného druhu stromku. Zatím se nám velmi dobře osvědčily smrky omorika a smrky pichlavé včetně některých jejich kultivarů, dále jsme spokojeni s borovicí blatka a daří se nám i s jedlí kavkazskou. Naopak borovice černé i lesní se ukázaly jako stromy pro půjčovnu nevhodné. Postupně zkoušíme další druhy a kultivary.
2.) Stromek je půjčen jako vánoční.
3.) Přes rok je pěstován v květináči (hnojen a zaléván).
4.) Je znovu půjčen jako vánoční.
5.) Na jaře je zasazen zpět do volné půdy, protože delší pobyt v květináči by mu už příliš nesvědčil. V půdě pobyde minimálně dva roky.
6.) Po dvou až třech letech ve volné půdě je stromek znovu přesazený a buď znovu půjčen anebo je vysazen někde v zahradě anebo u nás v zahradnictví.
Druhy půjčovaných stromků:
Smrk omorika (Picea omorika)
Smrk omorika je endemit z hor západního Srbska a východní Bosny, kde původně rostl na pouhých 60 hektarech. Objeven byl až přibližně v roce 1875 profesorem Pančičem, proto se mu také říká smrk Pančičův. Pro svůj atraktivní vzhled, velkou odolnost a další vlastnosti (mimo jiné je velmi tolerantní k imisím) se jeho pěstování velmi rozšířilo a je hojně využíván jak v zahradách, tak v parkové výsadbě. Snáší slunné stanoviště a upřednostňuje spíše zásadité půdy a střední vlhkostní režim. Nesnáší déletrvající přemokření.
Omorika je na poměry smrků štíhlý strom s téměř vodorovnými, krátkými větvemi, které odstávají od kmene. Ve volné přírodě dorůstá 15-25 metrů při šířce koruny 2,5-4 m. Borka kmene je šedohnědá a šupinovitě se odlupující. Pupeny jsou tmavohnědé, vejčité a nemají pryskyřici. Jehlice jsou smáčknuté, se dvěma výraznými bílými pruhy na spodní straně. Vrchní strana jehlic je lesklá, tmavě zelená. Samčí šištice jsou světle červené, kdežto samičí jsou purpurové. Mladé šišky mají krásnou tmavě fialovou až namodralou barvu, zatímco dozrálé šišky jsou lesklé a hnědé. Dřevo tohoto stromu má výbornou kvalitu a proto se zejména ve středověku používalo na výrobu lodních stěžňů a trámů.
Do půjčovny se hodí jak díky svému atraktivnímu vzhledu (někdy bývá omylem zaměňován za jedli), tak díky své velké odolnosti. Na jaře raší jako jeden z posledních jehličnanů. Za dva týdny v teple se nestihne probudit a Vánoce proto snáší velmi dobře.
Informace o dalších připravujeme.